Vláda České republiky vyhlásila 12. března 2020 mimořádný stav v celé zemi v důsledku nárůstu koronavirových infekcí SARS-CoV-2. Preventivní opatření přijatá vládou ovlivnila téměř 80% českých podniků, z velké části ovlivnila stav státní ekonomiky. Česká ekonomika, která byla dosud na cestě růstu, utrpěla značné finanční ztráty. Optimistické ekonomické prognózy pro rok 2020, za předpokladu, že míra růstu HDP bude 2%, byly revidovány na 0,4% – 1,5% ročně.
V reakci na rostoucí počet infekcí koronaviry SARS-CoV-2 (nejvyšší počet případů ve středoevropském regionu ) Dne 12. března se vláda České republiky rozhodla zavést v celé zemi po dobu 30 dnů mimořádný stav. Podle přijatého dokumentu byla zavedena omezení pohybu osob, obnoveny hraniční kontroly a byl zakázán vstup pro občany zemí uznaných jako území se zvýšeným rizikem COVID-19. Dne 14. března bylo za účelem omezení výskytu velkých skupin lidí přijato rozhodnutí zavádějící omezení pro maloobchod, s výjimkou obchody s potravinami, lékárny, drogerie nebo benzinové pumpy. Dne 15. března přijaly české úřady přijetím dalších 15 usnesení o dalších opatřeních k zabránění šíření viru SARS CoV-2.
Ekonomické účinky.
Pandemie COVID-19 měla významný dopad na českou ekonomiku a způsobila značné finanční ztráty. Podle průzkumu více než 1300 podnikatelů, vedeném komorou ČR (část Hospodářská komora ), vládní preventivní opatření ovlivnila více než 80% firem, většinou ze sektoru malých a středních podniků, vytváření náklady ve výši přibližně 2 miliard korun za den. Největší pokles byl zatím zaznamenán v cestovním ruchu, hotelnictví, dopravě a gastronomii. Podle modelu možného dopadu pandemie COVID-19, připraveného Asociací hotelů a restaurací České republiky (část Asociace hotelů a restaurací), v nejhorším případě, může odvětví cestovního ruchu ztratit příjmy ve výši 35 miliard Kč a snížit počet pracovních míst až o 40 000. Kromě toho byl zaznamenán 30% pokles objednávek na pivovarském trhu, jehož ztráty v březnu 2020 se odhadují na přibližně 15%.
Negativní předpovědi se vztahují také na odvětví průmyslu. Podle výzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (část Svaz průmyslu a dopravy ČR)) ve skupině 347 průmyslových podniků poukazuje více než třetina českých podniků na problémy s dodávkami, dopravou a logistikou v důsledku pandemie. Aby se vyrovnalo zvýšení morbidity COVID-19, byla 18. března výroba zastavena na tři týdny ve všech třech českých automobilkách Škoda: v Mladých Boleslavích, Kvasinách a Vrchlabí. Škoda Auto je z hlediska tržeb největší českou společností, největším českým vývozcem a jedním z největších českých zaměstnavatelů. Zaměstnání 2,5 tisíce také plánuje zastavit výrobu. zaměstnanci továrny TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech sro) v Kolíně. Problémy má i český letecký průmysl. Společnost Smartwings as (Smartwings a ČSA) pozastavila všechny lety do České republiky a zpět.
Boj proti hospodářské krizi. V reakci na ekonomické problémy způsobené epidemií koronaviry připravily české orgány řadu podnikatelských balíčků pomoci. Dne 9. března představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česko-moravská záruční a rozvojová banka program bezúročných půjček adresovaných sektoru MSP – COVID LOAN. Cílem programu, který je naplněn 600 miliony korun (první fáze), je podpora provozního financování podniků. Ministerstvo financí schválila daňový balíček, včetně prodloužení lhůty pro podání daňových přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob o tři měsíce. MZV také vyhlásili nouzový balíček pro český export. Prodej zboží zahraničním subjektům má pro českou ekonomiku klíčový význam. Podíl vývozu na HDP České republiky v roce 2019 činil téměř 80%, přičemž 52% zaměstnanost v průmyslových odvětvích přímo nebo nepřímo souvisí s vývozem. V rámci balíčku mají Ministerstvo zahraničních věcí a diplomatické mise poskytovat pomoc českým podnikatelům v případě problémů s realizací komerčních dodávek do zahraničí. Pro zmírnění negativních ekonomických dopadů vyvolaných epidemií koronaviry 16. března snížila Rada České národní banky (součást České národní banky , ČNB) hlavní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu – na 1,75%. ČNBpotvrdila také svou připravenost reagovat na jakékoli nadměrné výkyvy směnného kurzu pomocí dostupných nástrojů. Situace na světových finančních trzích, způsobená obavami z dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku, jednoznačně snížila kurz české koruny, který je v současné době přes 1 kroon za 1 euro, a dosahuje tak nejnižší hodnoty od roku 2015.
Závěry. Rozhodnutí vlády o zavedení nouzového stavu významně ovlivnilo stav české ekonomiky. Zavedená preventivní opatření zasáhla odvětví služeb nejvíce. Výrazně utrpěly maloobchodní, stravovací, hotelové a dopravní služby. Pandemie coronavirus také zasáhla odvětví průmyslu, a to jak na místní, tak celosvětové úrovni. Česká republika je jednou z nejvíce závislých zemí v Evropské unii (druhé místo v EU, 30,5% přidané hodnoty v celé ekonomice), včetně automobilového průmyslu. Výrobci a dodavatelé automobilů představují 23% průmyslu, což představuje 9% HDP. Hospodářská situace v Číně je důležitá také pro průmyslovou výrobu České republiky. Čínská produkce poklesla kvůli pandemiiCOVID-19 se může stát důležitým faktorem zpomalujícím průmyslovou výrobu v České republice v následujících týdnech, kdy se projeví nedostatek čínských dodávek. Kromě toho je situace v českém průmyslu úzce spjata s délkou epidemie. Lidé zaměstnaní v průmyslu na rozdíl od administrativních pracovníků nemohou pracovat vzdáleně, což znamená, že nárůst epidemií může vést k zastavení výroby v tomto odvětví, což výrazně snižuje ekonomické prognózy.
V současné situaci mají všechny makroekonomické prognózy velmi přísné předpoklady, protože je obtížné odhadnout dobu trvání epidemie a ekonomický dopad opatření zpomalujících šíření viru. Významnou silnou stránkou české ekonomiky je však nedostatek makroekonomické nerovnováhy a relativně nízký dluh. Česká národní banka je v současné době ve složité situaci. Spotřebitelské ceny v únoru vzrostly na 3,7% – z 3,6% v lednu. Inflace v únoru byla také vyšší, než odhadovala Česká národní banka. Úrokové sazby nesmí být znovu sníženy.
