Sankce? Super! Ruské zemědělství zažívá pozoruhodný rozmach

Rusko poprvé získalo z vývozu zemědělských produktů více než z prodeje zbraní.

Jedním z důsledků ruského potravinového embarga vůči EU a slabšího rublu je pozoruhodný rozmach v zemědělství, píše německý týdeník Der Spiegel.

Ruské zemědělství upadalo od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Investoři tento sektor postupně opouštěly, obrátili totiž pozornost na nerostné suroviny. Během tohoto období Rusko ztratilo asi 35 milionů hektarů orné půdy, což odpovídá ploše téměř o velikosti Německa.

Vše se ale změnilo v roce 2014 se zavedením západních protiruských sankcí a následné reakce Moskvy.

„V posledních letech se podíl zemědělství na tvorbě ruské ekonomiky na rozdíl od celosvětového trendu zvýšil. V minulém roce Rusko poprvé získalo z vývozu zemědělských produktů více než z prodeje zbraní,“ uvádí se ve zprávě.

Produkce obilovin za posledních šest let vzrostla a v roce 2015 Rusko sesadilo USA jako největšího světového pěstitele a vývozce pšenice.

Podle ruského ministerstva zemědělství letošní úroda bude nejméně 110 milionů tun, což by bylo nejvíce v ruské historii. V současné době Rusko vyváží 22,5 milionu tun obilí ročně a očekává se navýšení vývozu o 4,5 milionu tun v roce 2017.

Podle amerického ministerstva zemědělství vývoz pšenice z Ruska v tomto roce předčí Evropskou unii. Rusko získalo smlouvy na vývoz 120 000 tun pšenice do Egypta a brzy začne dodávat pšenici i do Číny.

Slabší rubl také pomohl ruskému zemědělství tím, že se v tuzemsku pěstované plodiny staly konkurenceschopnější na světovém trhu. Odborníci jsou, vzhledem na předpokládaný dlouhodobý trend slabého rublu, pozitivní i v odhadech na produkci ruské pšenice až do roku 2020.

Tento trend se však může zpomalit, protože nikdo nemůže s jistotou říci, že sankce zůstanou v platnosti tak dlouho.

Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva krajina získává na síle jako jeden z předních světových vývozců zemědělských produktů. „Rusko úspěšně získává zpět postavení hlavního dodavatele na světovém trhu potravin,“ řekl Medveděv.

Ministr zemědělství Aleksandr Tkačev předpověděl, že zemědělství by se po energiích mohlo stát druhým největším exportem země.

Zemědělství však trpí stejnými strukturálními problémy jako zbytek ruské ekonomiky. Vlastnické struktury jsou neprůhledné a stále platí, že dobré vztahy s politiky se vyplácejí. V mnoha společnostech totiž není jasné, kdo je vlastně řídí.