Makroprostředí: Maďarsko

Maďarsko leží ve východní Evropě. Sousedí na severu ze Slovenské republiky, na severovýchodě s Ukrajinou, na východě s Rumunskem, na jihu s Srbskem a Moldavskem, na jihozápadě s Chorvatskem a Slovinskem a na západě s Rakouskem.
Maďarsko se rozprostírá v Panonské pánvi. Většinu jejího povrchu 4/5 zabírají roviny, zbytek pahorkatiny a vrchoviny. Z geologického hlediska se území dělí na čtyři oblasti – Severní středohoří, Malou dunajskou kotlinu, Zadunají a Velkou
dunajskou kotlinu.
Severní středohoří leží na severu a táhne se v půloblouku vedle Slovenské hranicích až k Dunaji. jeho nejvýznamnější částí jsou sopečné Zemplínské vrchy, které se táhnou od severovýchodu na jihozápad. V jejich jižním podhůří – tokajské vrších se rodí známé tokajské víno. V pohoří Matra se nachází nejvyšší hora Maďarska Kékes (1015).
Malá dunajská kotlina se rozprostírá na východ od rakouských hranic a na jih od Dunaje až po Bakonský les. je součástí Podunajské roviny, jejíž severní část je oddělena velkým ramenem Dunaje.
Zadunají je ohraničené na západě rakouskými hranicemi, na severu a na východě pravým břehem Dunaje. téměř uprostřed
Zadunají leží Blatenské jezero – Balaton.
Vodstvo
Všechny vodní toky patří do povodí Černého moře. Odvádí je tam Dunaj, který protéká Maďarskem v délce 417 km a z části tvoří státní hranici. Pohraniční řeka Tisa protéká Maďarskem v délce 579 km. Tisa spolu s Dunajem sbírá z území
Maďarska téměř všechny vodní toky. Nejvýznamnějším maďarským jezerem je Balaton.
Podnebí
Maďarsko má suchozemské, mírné podnebí. Použije se v něm vliv tří pásem: kontinentálního, přímořského a středozemního. Důsledkem jsou extrémně výkyvy počasí – v zimě mrazivé a v létě horké dny – i velké teplotní rozdíly.
Nejsušším krajem je Velká dunajská kotlina, nejvlhčí je západní oblast Zadunají.