Bělorusko, Lotyšsko, Litva – Baltská asymetrie

Litva a Lotyšsko, které jsou si podobné povrchovým a demografickým potenciálem, představují odlišnou strategii formování politických vztahů se svým běloruským sousedem. Pro Litvu je po několik let nejdůležitější otázkou vztahů s Minskem fungování a dopad jaderné elektrárny v Ostrowiec (50 km od Vilniusu). Mezitím si Lotyšsko dlouhodobě buduje dobré hospodářské a politické vztahy s Běloruskem, které mělo být korunováno návštěvou prezidenta Lukašenka v Rize dne 3. dubna 2020 (odloženo na jiné datum kvůli pandemii COVID-19).

Zeměpisné podmínky spolupráce. Geografické a demografické faktory mají významný dopad na podobu vztahů mezi Běloruskem, Litvou a Lotyšskem. Bělorusko je důležitým regionálním partnerem pro obyvatelstvo 1,9 milionu Lotyšska a Litvy (s počtem obyvatel 2,8 milionu). Hranice Litvy s Běloruskem je 678 km a vede v těsné blízkosti Vilniusu (asi 30 km). Lotyšsko-běloruská hranice má délku 172 km a nachází se ve východní Latgale, nejchudší provincii Lotyšska, kde více než 70% obyvatel deklaruje ruštinu jako svůj rodný jazyk. Tak tzv „Vliv hranic“ (infrastruktura, potenciál regionu, hraniční obchod, počet lidí překračujících hranice) na vzájemné vztahy v případě Běloruska je rozhodně větší na litevském než lotyšském úseku.

Politické podmínky spolupráce.Po pádu SSSR se Litva a Lotyšsko vydaly na kurz formování národních států a euroatlantické integrace. Dosažení jejich členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci bylo vrcholným úspěchem jejich úsilí. Bělorusko, po prvních letech nezávislosti, si v polovině 90. let zvolilo spojenectví s Ruskem a zachování sovětského politického a ekonomického systému. Progresivní autoritářství v Minsku, rostoucí rozdíly ve vnímání zahraniční politiky a rozdíly v demokracii a lidských právech přispěly k výraznému ochlazení vztahů s pobaltskými sousedy. Přesto Litva a Lotyšsko prováděly činnosti zaměřené na rozvoj hospodářských kontaktů s běloruským sousedem. Zlomem byl rok 2010, když po prezidentských volbách v Bělorusku byla proti prezidentská demonstrace brutálně uklidněna a potlačení opozice zesíleno. Evropská unie poté uložila sankce běloruským orgánům, což vedlo k zmrazení politických vztahů na vysoké úrovni.

Litva směrem k Bělorusku.V 90. letech Litva podporovala instituce občanské společnosti nezávislé na běloruských úřadech a upozornila na otázky demokratizace a lidských práv. Na druhé straně bylo vyvinuto úsilí o udržení živé hospodářské spolupráce. Pokus o zlepšení vztahů s Běloruskem v letech 2009–2010 učinila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė. V září 2009 přišel do Vilniusu prezident Lukašenko ao rok později v říjnu 2010 odešel litevský prezident do Minska, kde se představil, že bude hrát roli právníka a obhájce zájmů Běloruska v Evropě. Navrhla také hospodářskou podporu rozšířením možností vývozu energetických zdrojů přes území Litvy pomocí přístavu Klaipeda. Po několika měsících však byly vzájemné vztahy zmrazeny v důsledku uvalení sankcí na běloruské orgány. Od roku 2013 je zase hlavním problémem výstavba a provoz jaderné elektrárny v Ostrowcici (50 km od centra Vilniusu). To je pro Litvu priorita. V roce 2017 litevský parlament přijal zákon, který uvádí, že vznikající elektrárna je hrozbou pro národní bezpečnost, a vláda prohlásila, že Litva nebude nakupovat energii z této elektrárny. V roce 2019 úřady oznámily, že za účelem odstranění fyzických možností toku energie z Běloruska budou zbořena stávající vedení vysokého napětí spojující Litvu a Bělorusko. Litva navíc s cílem vyvinout tlak na běloruské orgány zablokovala podpis dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Běloruskem. Litevsko-běloruské vztahy se tak staly rukojmím jaderné elektrárny v Ostrowiec. Hlavním problémem je výstavba a provoz jaderné elektrárny v Ostrowiec (50 km od centra Vilniusu). To je pro Litvu priorita. V roce 2017 litevský parlament přijal zákon, který uvádí, že vznikající elektrárna je hrozbou pro národní bezpečnost, a vláda prohlásila, že Litva nebude nakupovat energii z této elektrárny. V roce 2019 úřady oznámily, že za účelem odstranění fyzických možností toku energie z Běloruska budou zbořena stávající vedení vysokého napětí spojující Litvu a Bělorusko. Litva navíc s cílem vyvinout tlak na běloruské orgány zablokovala podpis dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Běloruskem. Litevsko-běloruské vztahy se tak staly rukojmím jaderné elektrárny v Ostrowiec. Hlavním problémem je výstavba a provoz jaderné elektrárny v Ostrowiec (50 km od centra Vilniusu). To je pro Litvu priorita. V roce 2017 litevský parlament přijal zákon, který uvádí, že vznikající elektrárna je hrozbou pro národní bezpečnost, a vláda prohlásila, že Litva nebude nakupovat energii z této elektrárny. V roce 2019 úřady oznámily, že za účelem odstranění fyzických možností toku energie z Běloruska budou zbořena stávající vedení vysokého napětí spojující Litvu a Bělorusko. Litva navíc s cílem vyvinout tlak na běloruské orgány zablokovala podpis dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Běloruskem. Litevsko-běloruské vztahy se tak staly rukojmím jaderné elektrárny v Ostrowiec.

Lotyšsko a Bělorusko. V lotyšském přístupu k Minsku již dlouho dominuje rozhodný pragmatismus a obratné manévrování lotyšské diplomacie mezi oficiálním postavením prezentovaným mezinárodně a bilaterální realitou na obou stranách krátké hranice. Lotyšská strategie je založena na umlčování (nebo ignorování) možných politických problémů s důsledným a dlouhodobým navázáním dvoustranných hospodářských vztahů. Lotyšsko je vždy stranou usilující o zlepšení vzájemných vztahů (bez záruky úspěchu), bez ohledu na politickou orientaci vládnoucích skupin. Přínosy (zejména ekonomické) dvoustranné spolupráce jsou pro Bělorusko dost významné,

Lotyšský recept na úspěch.Podle běloruských analytiků je důvodem dobře se rozvíjejícího vztahu skutečnost, že Riga byla po dlouhou dobu tolerantnější vůči Minsku než Varšava a Vilnius. Mezi Lotyšskem a Běloruskem nedošlo k žádným zásadním politickým sporům, například mezi Polskem a Běloruskem o Svazu Poláků v Bělorusku. Na rozdíl od polských a litevských orgánů se lotyšské orgány prakticky nepodílely na podpoře běloruské opozice a občanské společnosti. Lotyšsko oficiálně podpořilo sankce proti Bělorusku, ale postavilo se proti jejich zavedení a citovalo skutečnost, že by zasáhly obyčejné Bělorusy a poškodily lotyšské hospodářství. Bělorusko se naopak vyhnulo negativním komentářům o úloze lotyšských vojenských jednotek během druhé světové války, postavení ruského jazyka a situace rusky mluvících „občanů“ v Lotyšsku. Pravděpodobně tyto okolnosti do značné míry přispěly k provádění dohody mezi Běloruskem a Lotyšskem o malém pohraničním styku v roce 2012. Podobné dohody s Litvou a Polskem uzavřené v roce 2010 jsou stále pozastaveny. V roce 2012 se Lotyšsko stalo největším dopravním koridorem pro běloruský vývoz do třetích zemí. V Rize se konala Národní výstava Běloruské republiky „BelarusEXPO-2012″ a vzájemný obchod dosáhl 3,4 miliardy USD. Lotyšsko se stalo pátým hospodářským partnerem Běloruska. Byly aktivovány politické kontakty. V roce 2013 uskutečnil vedoucí lotyšské diplomacie Edgar Rinkēvičs návštěvu Lotyšska (jednalo se o první návštěvu na této úrovni po jak Evropská unie uvalila sankce na Bělorusko). Od té doby se pravidelně scházejí hlavy diplomatů obou zemí. Společné úsilí vyústilo v udělení práva Bělorusku a Lotyšsku uspořádat v roce 2021 mistrovství světa v hokeji. Bělorusko rovněž oceňuje odlišné postavení Lotyšska, pokud jde o jadernou elektrárnu v Ostrowcici. Lotyšské orgány tuto investici nekritizovaly, v roce 2017 šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkēvičs uvedl, že Lotyšsko neuvažuje o zavedení předpisů zakazujících nákup elektřiny vyrobené v běloruské jaderné elektrárně. Zdůraznil, že záležitost elektrárny se stala věcí litevské vnitřní politiky, do níž nebude zasahovat Riga. Prezident Lukašenko za to osobně poděkoval lotyšskému předsedovi vlády. V roce 2018 Lotyšské orgány vyzvaly běloruského prezidenta, aby uskutečnil oficiální návštěvu Rigy. Podrobnosti o této návštěvě projednal v Minsku v lednu 2020 lotyšský premiér Krišjānis Kariņš. Lotyšsko také nabídlo Bělorusku pomoc při překonávání problémů vyplývajících z pozastavení ruských dodávek ropy prostřednictvím možnosti dodávat do Běloruska plyn prostřednictvím lotyšských přístavů. Kromě toho bylo navrženo podepsat dohodu mezi NATO a Běloruskem v oblasti výměny informací s tím, že je nutné zřídit mechanismy spolupráce tváří v tvář cvičením NATO v Lotyšsku. Lotyšsko také nabídlo Bělorusku pomoc při překonávání problémů vyplývajících z pozastavení ruských dodávek ropy prostřednictvím možnosti dodávat do Běloruska plyn prostřednictvím lotyšských přístavů. Kromě toho bylo navrženo podepsat dohodu mezi NATO a Běloruskem v oblasti výměny informací s tím, že je nutné zřídit mechanismy spolupráce tváří v tvář cvičením NATO v Lotyšsku. Lotyšsko také nabídlo Bělorusku pomoc při překonávání problémů vyplývajících z pozastavení ruských dodávek ropy prostřednictvím možnosti dodávat do Běloruska plyn prostřednictvím lotyšských přístavů. Kromě toho bylo navrženo podepsat dohodu mezi NATO a Běloruskem v oblasti výměny informací s tím, že je nutné zřídit mechanismy spolupráce tváří v tvář cvičením NATO v Lotyšsku.

Závěry.Příklad asymetrických vztahů mezi Lotyšskem a Litvou s Běloruskem ukazuje na stávající možnosti změnit stávající přístup zemí Evropské unie k Minsku. Po období dlouhodobé izolace běloruských úřadů hledáme optimální model vzájemných kontaktů. Evropská unie i Bělorusko projevují zájem o otázku nového otevření. Zdá se, že pro prezidenta Lukašenka je optimální možností minimalizovat význam politického faktoru pro konstruktivní hospodářskou spolupráci. V tomto ohledu je Lotyšsko důležitým prvkem pro Bělorusko. Rovněž je důležité vyvážené postavení Lotyšska v otázkách budování dialogu mezi Minskem a EU (stejně jako NATO) a odstraňování překážek v oblasti finanční a investiční spolupráce se zeměmi Evropské unie. Pro Lotyšsko jsou zase dobré vztahy s Minskem pozitivním prvkem konkurence s Litvou o dopravní koridory pro běloruský vývoz. Je také důležité, aby Lotyšsko mohlo koupit levnější elektřinu z běloruské elektrárny. Jedná se tedy o postupný a umírněný pokus o normalizaci vztahů mezi Běloruskem a EU. V tomto ohledu je Lotyšsko průkopníkem a ukazuje dosud optimální směr na klikaté silnici.