Ministr zahraničí Antony Blinken tvrdí, že americké stanovisko zůstává, že Teherán by měl dodržovat závazky před zrušením sankcí
USA budou dodržovat své závazky vyplývající z jaderného paktu z roku 2015, který světové mocnosti zasáhly s Íránem, až poté, co se Islámská republika vrátí k plnému dodržování, uvedl ve středu ministr zahraničí Antony Blinken.
Klíčovým mezi povinnostmi Washingtonu bylo zrušení přísných ekonomických sankcí vůči velkým částem íránské ekonomiky, s nimiž souhlasila v rámci společného komplexního akčního plánu (JCPOA). Bývalý prezident Donald Trump se ale v roce 2018 rozhodl jednostranně opustit pakt, čímž přednesl námitky od všech ostatních jeho účastníků, včetně klíčových spojenců USA.
Prezident Joe Biden však vyjádřil své přání vrátit USA pakt, který omezuje íránský jaderný program a podrobuje jej invazivním mezinárodním inspekcím.
„Prezident Biden jasně řekl, že pokud se Írán vrátí k plnému dodržování svých závazků vyplývajících z JCPOA, Spojené státy by udělaly totéž, a pak bychom to využili jako platformu pro budování s našimi spojenci a partnery „to, čemu říkáme delší a silnější dohoda, a vypořádat se s řadou dalších problémů, které jsou ve vztahu k Íránu hluboce problematické,“ řekl Blinken novinářům.
Varoval však, že Bidenova administrativa je „dlouhá cesta“ od dosažení tohoto bodu.
Írán přijal řadu odvetných kroků poté, co se Trump rozhodl dohodu opustit a znovu uvalit sankce, které USA na základě této dohody zrušily, naposledy oznámil, že vytvoří kovový uran, který se zavázal podle dohody nevyrábět.
Íránští představitelé uvedli, že tento kov bude použit jako palivo pro výzkumný reaktor, avšak tento krok přesto vyvolal poplach, protože jej lze použít také k výrobě jádra jaderné bomby.
Teherán tvrdí, že USA by měly nejprve splnit své závazky a zrušit sankce, než se vrátí k dodržování předpisů.
Pokud jde o priority během prvního celého dne v práci, Blinken uvedl, že se „zvláště zaměřuje na otázku sankcí vůči Hútíům“ poté, co se Trump v doznívajících dnech svého prezidentství rozhodl označit jemenské povstalce za teroristickou skupinu.
Akce byla přijata navzdory opakovaným a hlasitým obavám, že by mohla dramaticky zhoršit humanitární krizi v Jemenu, která je obecně považována za nejhorší na světě.
Hútíové jsou de facto autoritou napříč širokou řadou špatně zbídačeného národa s nedostatkem potravin a OSN a pomocné skupiny varovaly, že označení skupiny za teroristickou organizaci by bránilo distribuci bezprostředně potřebné pomoci.
Šéf pomoci OSN Mark Lowcock varoval 14. ledna, že toto rozhodnutí přiměje zbídačený národ k „rozsáhlému hladomoru v rozsahu, který jsme neviděli téměř 40 let“.
Uprostřed přezkumu jmenování Bidenovou administrativou Blinken uvedl, že USA chtějí „zajistit, aby nejen americké pomocné skupiny byly schopny dělat co mohou, aby poskytly pomoc, ale také pomocné skupiny po celém světě, které to poskytují pomoc a zajistit, aby nic, co děláme, do toho nezasahovalo. “
Blinken v komentáři k ruskému zadržení vůdce opozice Alexeje Navalného uvedl, že je pro USA „stávkující“, když vidí, „jak znepokojená a možná vyděšená ruská vláda se zdá být jednoho muže“.
„Jeho hlas je hlasem mnoha, mnoha Rusů, a měl by být slyšen, ne náhubek,“ řekl nejvyšší diplomat.
Navalny, 44 let, byl zatčen v Moskvě po návratu z Německa 17. ledna, kde byl léčen poté, co byl vystaven nervovému agentu Novichok. Ruské úřady uvedly, že porušil zkušební podmínky z podmíněného trestu spojeného s trestným činem praní peněz z roku 2014, který byl podle Navalného „politicky motivovaný“.
Méně než 25 hodin po svém návratu rozhodl moskevský soud Khimki, že Navalnyj zůstane ve vazbě po 30denní vyšetřovací vazbě. Nyní je za mřížemi v nechvalně proslulém moskevském vězení Matrosskaya Tishina.
Ruské úřady dříve ve středu vzaly Navalného bratra Olega Navalného do vazby poté, co provedli razii v kanceláři a bytě opoziční osobnosti.
Michael Hernandez ve Washingtonu
